Koření jako starodávné platidlo a cíl objevných zámořských cest, vzácnost nad vzácnost. Dnes jsou to pro nás pytlíčky celkem levného zboží v obchodech, kterého si vážíme asi tak, jako král soli ze známé pohádky. Připomeňme si alespoň to vánoční, abychom ho uměli správně ocenit.
· Anýz
Bedrník anýz, se pěstoval už ve starověku, pochází ze Středozemí a Malé Asie. Patří k jednomu z nejstarších koření na světě a byl používán v kuchyni na dochucení ryb, kuřat, vepřového i zeleniny. Pěstuje se i v teplejších oblastech v Česku a tradičně je považován za účinný lék proti kašli, střevnímu kataru a plynatosti. Je prý neodolatelnou pochoutkou pro myši. Ale vy ho budete dnes znát hlavně jako součást perníkového koření. Chutná podobně jako lékořice a jeho vůně a chuť tvoří součást likérů jako je Arak, Ouzo nebo Pastis.
· Badyán
Snad nejsem jediná, kdo si celý život plete anýz právě s badyánem. A koneckonců to není až tak divné, protože badyán pravý je vlastně tzv. anýz hvězdicovitého typu. Chutí a vůní taktéž anýz připomíná, jen je jeho jemnější a nasládlejší verzí. A používá se celá hvězdice, plod. Pochází z Číny, je součástí koření pěti vůní a k nám se dostal až v 17. století. Kromě perníku ho dáváme i do kompotů, povidel a do aromatických čajů.
· Hřebíček
Sušená nerozvinutá poupata hřebíčkovce vonného k nám dovezli arabští obchodníci ze Zanzibaru a Moluckých ostrovů v Indonésii. Kromě toho, že provoní vánoční čas v perníku, svařeném víně, čaji, nebo zapíchnutý v pomeranči a jablku, působí proti zubnímu kazu a říká se o něm, že má afrodiziakální účinky.
· Skořice
Svitky aromatické kúry skořicovníku (buď cejlonského, nebo čínského) byly využívány odpradávna; ve starém Egyptě byla skořice vzácným darem pro krále. Známá byla i v Řecku, vedli se o ní boje, a když Portugalci a následně Nizozemci ovládli Cejlon, její cesta do Evropy se zjednodušila. U nás prý byla k mání už v 15. století. Skořici se připisuje mnoho léčebných účinků, mimo jiné zlepšuje metabolismus tuků a cukrů. Její silice najdeme v mnohých parfémech. Čínská skořice (nebo i vietnamská), tzv. cassia, kterou najdete v obchodech, se vlastně ani skořicí nazývat nemá. Obsahuje velké množství kumarinu, který zatěžuje ledviny a játra. Dejte si proto pozor a kupujte tu pravou, cejlonskou.
· Vanilka
Vanilkové lusky (správně tobolky) jsou, pravda, dost drahé i dnes. Ve skutečnosti je totiž vanilka jedním z nejdražších koření na světě. Dražší než stříbro. Opravdový vanilkový cukr (nepočítáme-li vanilínový, který obsahuje pouhé náhražky vanilky – syntetické aroma vanilin) je luxus. Můžete si jej vyrobit doma, když koupený vanilkový lusk rozkrojíte, nožem stáhnete vnitřek (semínka), promícháte jej s půl kilogramem cukru a necháte alespoň dva týdny odležet. Vanilovník je vlastně orchidej, jejíž plody využívali už Aztékové k povzbuzení nálady a celého organismu. Pochází z Mexika, ale její druhy se pěstují i jinde v Americe, v Asii, v Africe a endemické druhy na Madagaskaru. Do Evropy se dostala v polovině 16. století.